Bolívie Carmelo Yujra SCA:88

Káva v Bolívii Káva se v Bolívii pěstuje od 80. let 19. století. Oblast byla známá produkcí koky a káva nebyla považována za tak výnosnou, protože její pěstování je obtížnější. Ve 30. letech 20. století se produkce kávy začala brát vážněji, protože vývozní cla na listy koky a pokles místní spotřeby přiměly zemědělce uvědomit si rizika ekonomické závislosti na jediné plodině. V roce 1953 proběhla vládou řízená agrární reforma, při níž byly malé pozemky (vlastněné starými pšeničnými statkáři) přerozděleny zpět tisícům převážně domorodých rodin. Následovala migrace mladých lidí z městských oblastí do Los Yungas, i když jen málo z nich mělo znalosti o zemědělství. Vláda dále distribuovala čtenářské materiály s velmi základními informacemi o tom, jak hospodařit, a ty zůstaly hlavním zdrojem vzdělání pro bolivijské zemědělce po celá desetiletí. V 80.-90. letech 20. století kvůli nedostatku zdrojů a informací výrazně poklesly výnosy a kvalita, protože půda časem degradovala. Teprve počátkem 20. století dostali zemědělci podněty a zdroje, aby se mohli zaměřit na produkci vysoce kvalitní kávy. Odstartovaly to programy financované USA (jako součást jejich protidrogové kampaně), které zahrnovaly výstavbu mycích stanic na kávu a poskytovaly zemědělcům přístup ke školícím zařízením a finanční pomoci. Příchod programu Cup of Excellence v roce 2004 rovněž výrazně pomohl podpořit rozvoj odvětví a zviditelnit bolivijskou kávu. Produkce kávy v Bolívii byla vždy poměrně nízká. Největší produkce byla zaznamenána v roce 1990, kdy země vyvezla 125 000 pytlů. V době, kdy jsme v roce 2010 začali v Bolívii získávat kávu, klesl roční vývoz na 74 000 pytlů (což pro představu odpovídá roční produkci jedné velké farmy v Brazílii). V posledních několika letech tato produkce dále klesala až na katastrofálně nízkých 22 000 pytlů ročně v roce 2020. Na tomto poklesu se podílí několik faktorů. Nejvýznamnějším z nich je, že kávě konkuruje místní koka(pěstovaná pro obchod s drogami), která se sklízí celoročně, snáze se sbírá a často přináší zemědělcům vyšší zisky. Z dlouhodobého hlediska mají plantáže koky devastující dopad na komunity a půdu; nedotčený deštný prales je často nelegálně ničen kvůli pěstování koky a nedostatek stinných stromů vede k obrovským problémům s erozí. Nadměrné používání biocidů pěstiteli koky - ve snaze podpořit své plodiny - také způsobuje, že půda je časem neúrodná. Půda je pak opuštěna, protože na ní nelze pěstovat nic jiného. Životaschopnost obchodu s kávou v Bolívii ohrožuje také neexistence silného centralizovaného orgánu, který by výrazně podporoval a propagoval produkci kávy. Na rozdíl od jiných zemí produkujících kávu, jako je Guatemala a Brazílie, se producentům kávy v Bolívii nedostává téměř žádné podpory ze strany vlády nebo národních zemědělských orgánů. V minulosti poskytovaly USA bolivijské kávě velkou podporu (ve snaze podpořit pěstování alternativních plodin ke koce), ale když se v roce 2006 dostal k moci prezident Evo Morales (sám bývalý pěstitel koky), brzy veškerou americkou pomoc své zemi zastavil. Tyto faktory spolu se špatnou infrastrukturou, měnícími se klimatickými podmínkami, výskytem roya (rzi listové) a tradičními, méně sofistikovanými zemědělskými postupy vedly v posledním desetiletí k výraznému poklesu produkce.

Text přebíráme z popisu u kubaprazikavu.eu. Nepíšeme ho a nekrátíme.

Farma

Senda Salvaje

Pěstitel

Carmelo Yujra